Vloženo dne: 2009-07-20
Kategorie: bike
Je neděle ráno, probouzíme se u Kubajze, dáváme snídani a už je to tady - Kuba vymýšlí že pojedem na Klínovec...

Voláme Týlosovi a ten to taky odkývne, takže se jede. V půl jedný vyjíždíme, za svitu slunce a zvuku Kubovo laďáku kterej spočívá jednoduše v tom že mu upadl výfuk. Za hodku a něco jsme tam, jasně že jak se blížíme tak začíná pršet... Koukáme s Týlim, že má Kuba u předního levýho kola urvanou ještě nějakou hadičku, on ale říká že v pohodě,tak to neřešíme :o) Nahoře nás zarazilo, že tam bylo tak 10 stupňů, mlha, tak sundaváme plavky a berem všechno co máme.

Jdeme na start a koukáme na ty hromady bahna a oni koukaj na nás. Koukáme na sebe. Týlos přestal koukat a rozjel to. Tak se tak nějak brodíme horní pasáží, kdybysme šli pěšky tak jsme stejně rychlý, pak začíná kopec,tak to i jede, nebo spíš klouže a jelikož jsme se s bahnem nikdy nesetkali tak to tak i vypada. Dolní pasáž už je o poznání lepší, (tam fotíme, abyste si nemysleli že kecáme s tim bahnem:o), klopky na kamenech, už se to dá, ale ten začátek je docela dost. Tak se dole shodujeme, že to je hrozná kubajzovina a že to pojedem jen 3x a pak uvidíme.



Týpek u lanovky napotřetí pochopil, že asi budeme chtít lístky, tak nám je prodal. Mimo toho že byl hluchej, byl taky neskutečně vlídnej a na každý spuštění lanovky čekal na sekundu přesně. Ještě lanovku pouští, pokud je dole 10 lidí, ale když nás bylo ještě s dalšíma klukama 8 a nikdo jinej už na celý trati nejezdil, možná ani na celym Klínovci nebyl, tak to prostě pustit nemohl a co sem slyšel tak to nepustil ani pro 9. Pak tě posadí na jednosedačkovou total punkovou sedačku, chčije na tebe protože si schytal zrovna bez střechy, vedle tebe zahákne kolo a ty vyrazíš rychlostí 1km/h nahoru, přičemž těsně před cílem ještě týpek nahoře lanovku zpomalý na 200m/h a ty jedeš další čtvrt hodinu 50 metru, pak vystoupíš dřív než von sundá kolo, tak tě seřve že si tady asi poprvý a co si to dovoluješ, což tě solidně dorazí :o)



Druhá jízda mi šla ještě o trochu hůř. Zatímco Týlosovi se zamknuli řídítka a vyrval páčku od brzdy, já dole ještě stihnul prorazit. Další jízdu si kluci dávaj sami a já lepim. Přijíždí už jen Kuba, druhej zůstal dole, moc to s tou brzdou nešlo... Tak jedem poslední, tak nějak za klukama, kterým to i celkem jede a snaží se hledat stopu a tak, což my fakt neděláme s tim, že jsme tu naposled v životě :o) Kuba jde přes řídítka a ruší taky zadní brzdu, takže dobrý skore... Dole mejem v potoce kola, mě řikaj že můj zlatej rám vypadá pořád stejně i zabahněnej, nechápu je... No a pak už jen jedem v trenkách a se zapnutým topením na plnej domů, ale zas si myslim že zkušenost dobrá a za sucha by tadle trať mohla být hodně dobrá i nahoře, za mokra to chce asi prostě víc umět...

Přidat příspěvek

Jméno     |  Webovky:   

Zpráva

Anti-spam kod: ufo