Vloženo dne: 2009-09-03
Kategorie: bike
Takže bylo to asi nějak takhle.......

Den 1.

V náš vysněný pátek ráno v 8 rozebírám a nakládám svůj bik a vyrážím nabrat Lukyho. Jeho bajk jde do nosičů i když přes jeho P3 krouceny a tvarovaný trubky s problémy. To Chmeliho P2 ocel s tenčíma a hlavně kulatejma trubkama je na tom líp a vyrážíme. Čas máme a tak nikám nespěcháme, bez porušování předpisů si to valíme až na Prácheň , kde je už naše tradiční zastávka na první bikový brčko. Je krásnej výhled až na Ústí a ještě tam vtipkujem s 2 klukam co měli 3 celkem sympatické slečny. Dovtipkováno, dokouřeno, ještě boj s automatem a závorou na výjezdu z parkáče a jedeme směr JBC.
S valivým odporem a nadměrným nákladem moje Felina extra nejede a tak v klidném Škodováckém tempu dorážíme do JBC s informací z linky 1188 ( když něco potřebuješ, tak si od nich informaci ještě ověř a pak rači neplať), že nám ve 12:30 jedu cyklobus na Bedřichov.
Takže sme tam, dostáváme 8 lůžák, v celém baráku jsme úplně sami , vybalujeme, oblíkáme a jedem na první přehradové pivko a nějakou tu bylinku. Jediný co mě trochu překvapilo bylo že první pivo u přehrady, který jsme si koupili do kelímku bylo Zlatopramen 11( ale taky však naposled:-))).
Bylo 12 jsme na zastávce a čekáme cyklobus. Když ani ve čtvrt nevidíme ani jednoho cyklistu, zdá se nám to divné a dle jízdního řádu zjišťujeme, že cyklobus v pátek jede ale jen v 8:30. Takže nasraný, bez pátečního plánu a o 50 Kč na paušálu chudší jedem klasicky do EXU( EX restaurant a pivnice, zasvěcení vědí) na jabloneckej gulášek a Pilsner Urqueleček. Po jídle je nám všem líp a vymýšlíme náhradní plán, kterej nemohl bejt jinej než břízky, přehrada a Dobrá voda.
Takže první břízky. 5 metrovej drop je furt stejně velkej i krásnej a transferek je lepší než dřív. Co nás ovšem nemile překvapilo, byli nejspíš myslivci zbourané technické lávky v horní pasáži. Tudíž tam krom dvou kamenu( jeden se sjižděl a druhej skákal nic nebylo a že tam toho na jaře stálo dost). Ovšem vynahradili nám to dva singliky (jeden vysipanej pilinami, vůbec nevim jestli to bylo bikersky bo nahoru pro koně ale byl tam a i byl hezkej a pak druhá houpavá a skákavá cestička přes již zmiňovaný kameny a přírodní boule , kterejch je tam 3 zadky. Takže i přes první zklamání jezdit se dá. A navíc po tom co jsme se rozskakali a rozhejbali a skoro upekli v tom počásku, jeli jsme se dolu podívat na nejoblíbenější skok v Jablonci, 5 metrovej drop. Ve finále se to s tím dropem má tak, že 5 metrů má jen když ho rychle přejedeš. Když si ho fakt najezdíš a naskáčeš, tak ten skok má regulerně +- 6 metrů převýšení a let jako takovej má dobrech 9,10 možná 11 metrů.Fakt psycho. Ale hezčí drop jsem ještě neskákal.Takže drop je za náma a s klidným svědomím můžem jít dál.
Jeĺikož v pátek byl neskutečnej pařák a na břízky se musíš dostat po svejch po několika jízdách, focení a natáčení se jedem koupat do přehrady.
To co nás tam čeká, sem fakt dlouho nikde neviděl. Krasně tepla a hlavně na JBC extrémně čistá voda. Byli jsme s Lukym po hlavu ve vodě a viděli jsme si na palce u nohou. Prostě fakt pecka. Takže relaxační koupel, k tomu nakopavací pivko a šup na Dobrou vodu.
Dostat se na horu je fakt peklo. Něco jak od Labe na Erbenu. S tim rozdílem že Dobrá voda je ještě výš než Kotelní jezírko na Komárce. Konkrétně 630m.n.m. Na to že jsme ještě byli v JBC dobrý. Nic méně vzali jsme to lepší stranou z města po silnici a hned na hoře nás volal a lákal asi 6 metrovej šutr uprostřed louky na odpočinek. Jelikož v tom vedru to nahoru příjemný opravdu nebylo, nabídku na odpočinek jsme vřele přijali. Sice ho ještě doprovázel menší boulder ale pak už jen sedíme, pijeme a kouříme.
Když jsme načerpali dostatek sil vyrážíme přímo na trať. Jelikož znám starej začátek, kterej se už asi ani nejezdí, tak ten moc příjemném nebyl. I když pro kluky asi nebyla příjemná žádná část dobrý vody(hihi). Nic méně pro mě tam pár hezkejch pasáží bylo ale jako sorry před tydýtama který skáčou všechny ty dééháčkový posíláky do klopenek protože to je tam fakt moc. Jako jump se skočit dá ale že bych měl v sebe i bike důvěru že tu klopnu vyberu nebyla a tak se jen sjíždělo.A KORÁT SEM SI 2X ZKOUŠEL POSLEDNÍ POSÍLÁČEK KTEREJ SEM STEJNĚ ANI JEDNOU NEDOLÍT A AKORAT TO BYLI RÁNY JAKO PRASE.
Takže další lokalita za náma a na večeřejší hodinu se jedem nakrmit do Sokolovny. Vlastně ještě před tím na nákup do Alberta kde kupujeme těstoviny, mletou a kečup na Bolognese a 1l 42 s džusíkem a 2 víny v akci. Na Sokolvně hlavní šéfkuchař dělá mňamku a mi mixujem džus s vodkou. Po tom co se najíme a slehává nám bereme vodku a jedem čekat na Ládika s Horvicem který by měli dorazit někdy kolem 7. Avšak se v 7 z Ladovýho telefonátu dozvídáme, že teprv za chvíli vyražej, takže dorazej až někdy za tmy.
Tudíž dopíjíme namixovanou vodku a čekáme až Láda zavolá že jsou tu. Tu náhle asi v 9 už za tmy volá Lada kudy z nudy. Jelikož jel jinudy než sme říkali, navedl sem ho k EXU, tam jsme si je vyzvedli a doprovodili na Sokolovnu. Ubytovávají se, chválí ubytko, děláme druhej mix vodky s džusem a vyrážíme na úplně stejný místo(na lavičky před slunečnými lážněmi, kdo aspoň jednou byl tak ví). Cesta zpět na lavičky téměř v pohodě až na Ládika kterej jel chudák(naštěstí) poslední v koloně s červeným světýlkem na batohu. Jelikož mi bez světel jeli před nim,vyprudili nějaký poliše a Láda poslední a pomalejší to hned po příjezdu schytal. Na konec našeho Ladika prokoukli a prej že je frajer, že jim zastavil a má aspoň světýlko vzadu tak ho pustili a byl hned u nás.Ale halda dobrá, když se na par vteřin možná minut se vytratil a mi nevěděli co s nim je. Ale jsme všichni a pokračujeme na tradiční lavičky.To co nás překvapilo bylo, že nám za zády točili asi nejlepší plzeň všech dob. Každý pivo namraženej půllitr a vynikající plznička, no prostě bomba(jediná která mohla konkurovat byla ta na rohledně Slovanka 820m.n.m ale k tomu se dostanu).
Nic méně, kluci společně s náma z Plzní nechápou a dávaj si další a další a pak pěkně naladění odjíždíme kolem 1. přehrady zpět na Sokolovnu. Jsme tu celý a zdravý a přijemně opiti se bavíme na pokoji i v celý budově. Chmeli šel spát sám do pokoje kvůli péřovejm polštářům a tak musel očekávat nějakej ten útok na jeho sny i pohodu. Z noci si pak moc nepamatuju tak si budem muset počkat na video.

Den 2. – sobota, plán Ještěd a ukázat zbytku Břízky

Ráno nás budí pan Pilař( člověk co má na starost sokolovnu) jenže my jsme ještě opilí(někteří) a spíme. Proto přichází o hodinu později a to už jsme ready. Platíme noclehy a dokonce jako bonus máme exkurzi po Sokolovně.Paráda, všechny místnosti, všechny zákoutí a jako fakt super barák.
Nic méně snídáme, připravujem se a jdeme se spakovat na cestu na Ještěd. Řikal sem si , že jak sem se těšil něco se stát musí. A taky stalo. Nakládám, nakládám, s Lukym a Chmelim, jenže ten je nepozornej a tak moje Demo 7 rozložené a vkládané do Feliny padá na přehazovačku, která je chycená patkou a patka od Specializedu připevněná takovým mr.ka sroubkem kterej se láme a mě padá patka i s přehezkou. Jako v sobotu ráno před Ještědem nic moc. A tak ještě před cestou objíždíme všechny krámy( naštěstí stačil první kde sem to s klukem od Meridy vyřešil pomocí matky a šroubku ale aspoň jezdím dál,uffffff) Takže vyrážíme na Ještěd kde máme sraz s Pítrsem a Žežulákem(už jen žežulou).
Jelikož nám po páteční kalbě došlo dost financí , snažíme se najít bezplatné parkoviště, což se nám povedlo celkem hned u fotbalového hřiště kousek pod Skalkou(biková lanovka). Vykládáme, kompletujeme a jedeme k lanovce.Když v tom najednou, nějaký burácení a troubení a vedle nás po hlavní silnici jedou 2 zmiňovaný. Takže pecka. 6 smysl.Sešli jsme se i bez telefonování. To dnes umí málokdo.
Takže čekáme na kluky u Skalky, stejně je hodinová pauza na oběd a v 13 jedem první jízdu.
Klasicky tlačíme až na Ještěd kde je párek v rohlíku za vysokohorských 25 Kč. Jako sváča dobrý, k tomu pivo a zelenou a jedem už s head kamerou dolu. První jízda klasicky nekonečná, jelikož je poznávací a ke všemu se 2x i víckrát vracíme a zkoušíme, a jedem samozřejmě všem známou špagetu. Hrozná pecka, a kór na celobrku. Nic méně s Lukym Horvim a Ladou se shodujem že si dáme i jinou trať a volba padá na freeride. Tak jedem do lesa. První část úplně super. Druhá část dva super jumpy, při čemž druhej sem zničil , málem se rozsekal a vyhodil si naštěstí jen lehce levý kolínko( uvidíte sami na videu ale jen tak info. skáčem s Lukym jumpy.luky první, tak já za nim.skočim do měka první, letim si to nadruhej že si před nim přibrzdím a všichni na mě řvou ať brzdím. Tak brzdím ale skoro nedolítávám a přední kolo jen tak tak na placku a zadní kolo na hranu kde ránou a vahou praská spojovací fošinka.Takže asi tak). Na štěstí nikdo nic a pokračujem mordor v lese. Ještědskej freeride je fakt jen na celobrko. I já sem z toho ale zase celkem v kudle vydrncanej ale kluci se poučujou že příště už jen na peru i vzadu.
Dole polikáme piváka a jedem na 3 (vzhledem k času, financím a večerního a zítřejšího ježdění poslední jízdu) kde vyjíždíme na horu, kocháme se kam zítra pojedeme a dáváme relaxačního malýho. Po tom co všechno splníme, vydávám se s headcamerou nikým nebrzděn jako první na trať. Hrozná pecka,jako fakt, ruce z brzd dole stejně nechápali ale děkuji bohu za mé celoperko.
Balíme, skládáme, čekáme a jedeme. Na Sokolovnu, kde trochu pojídáme a pak jedem ukázat klukům Břízky a najít hospodu na večeři. S hospodou to bylo trochu složitější i když jsme už za tmy nakonec skončili opět na Rybářské baště. Nic méně ukázání břízek a máma dropu mělo ohlas v který jsme doufali a čekali. Takže trochu jezdíme, skáčeme transfer a pak nakonec už za šera hecujeme Pítrse na exkluzivní drop , který po 2 nebo 3 sjetí nakonec dává. Dobře ty kluku!!!! Pak už teda jen hospoda večeře a cesta do Sokolovny.
Tak si tak jedem, hledáme lokality na noční streetek až se dotaváme k oblíbené radnici s dvojtejma schodama a podel nich širokou zídku. Tak dáváme zídku pak tlačíme zpět na schody kdy už Luky dává první část schodu že druhý sjede po feaky. Nestihl to kluk ušatej, sjel jenom půlku a před náma se objevuje modrá Octávka s klasickejma dvěma policajtskejma klobásama který pruděj ze 7 opilejch freeridovejch neosvětlenejch bikeru jen Lukyho že sjel schody. (No dopr..le jak taková jetrnice, která si myslí , že nafouklym kolem ničíme schody mohla udělat školu, a když ji berou do státních řad, tak se pak nemůžem divit že to u nás vypadá tak jak to vypadá. No nic. Přesvědčili jsme se, že všude jsou stejný jetrnice, nejdřív stres, chuť ujet(ještě že jsme to neudělali) ale pak už jen sranda a prdel z policajtu( uslyšíte nejednou vyprávět, rozepisovat nebudu). Takže nakonec jsme stihli i policejní teror v tomto biku zaslíbeném městě. Ještě že jsem neujeli protože ve spojovací ulici náměstí se sokolovnou, kterou by jsme určitě jeli, byl nějakej víkendovém zátach bo co, jelikož tam stálo snad 6 policejních aut a čekovali taxikáře. Hold blbej datum bo co. A tak po návštěvě vietnamky která má večerku do 23(naše záchrana) nakupujeme a jdeme bydlet. Vaříme, pijeme, paříme, lijeme a v sobotu naštěstí brzo jdeme spát.

Den 3. – neděle, cyklobus a cesta domů

Ráno skoro jako každé jiné. Akorát volno, kolo a jiný město.Takže hodně skoro. No nic méně na plánu je v 10:00 cyklobus na Bedřichov, kterej jsme nestihli v pátek(no nestihli, on vlastně nejel). Takže stáváme ,snídáme,a vyrážíme směr cyklo. Jedem tam už ve ¾ kde nás čeká nepříjemné zjištění.
Cyklobus je klasicky stará rozpůlená Karosa, do který se ale ten řidičskej frajer snaží dostat 50 lidi a 50 biku, ne li víc. Tudíž nám bylo jasný že se tam nevejdem a já tajně doufal, že pošle druhej. Jenže to tak vůbec nevypadá a ten šílenej řidič tam cpe jedno kolo za druhým, na zem, vedle sebe, pod sebe no prostě hrůza. Si řikám, zatraceně už 2 pokus o cyklobus a nám to snad nevyjde. Když v tom řidič vylézá a mluví něco o druhym. Minutka a je tu. Jedeme!!!!
Paráda, naskládáme to tam, i když taky jen tak tak, jelikož moje Lukyho a snad Pítrsovo kolo nechává druhej řidič uskladnění na nás a jelikož už tam je málo místa pokládáme je na zem. Jenže to netušíme že milej cyklobus má ještě zastávku ve Mšeně a že tam budou další 4 cyklisti. Jelikož naše kolo jsou na zemi, my sedíme mezi kolama tak nám je jasný že ty kola se tam nevejdou. Jenže kokoti jsou všude a frajer tam vzadu ty 2 kola fakt strčil( sice mi malem prošláp přední výplet a tak sme se na něj rozjeli ať neblázní nebo že udělá víc škody něž užitku, v tom on začal piskovat proč jsme si je nepověsili což diky řidiči nebyla naše zásluha ale tak naštěstí to druhy kolo svoji starý nám tam naštěstí nechává jen stát a upevňuje ho už ohleduplně Chmeli. Sme tam. V druhym cyklobuse. Takovejch cyklistů ste neviděli, čeká nás cca. půlhodinová jízda krom jiné přes Janov kde maj hodně peckovou bobovou dráhu a hups, najednou jsme tam. Bedřichov, vysedáme, Ladikovi zlobí už od včerejška řetez tak jede do cykloprodejny kde mu za 80,- nejtuje řetez a ladí přehazku. Mi mezitím obědváme pivo a čekáme na Ladika. To co nás pak z Bedřichova na Královku čeká je fakt mooooc. Asi kilometr po asfaltu nebo zkratka po žlutý přímo directem. Co bysme to byli za bíkeri kdyby sme to nevzali direktem ale příště asi vytáhnu sedlo utáhnu propedal přehustim kola , protože žlutá stezka neměla obdoby v prudkosti cesty. Tak ale zvladli jsme to a to nejhorší z celého dne bylo za náma. Už stojíme u Královky(rozhledna 859m.nm.) z které přejíždíme už jen po asfaltu a z kopce k přehradě Josefův důl. Dle mého názoru přírodní unikát. Máchovo jezero v 700 m.n.m. Je to prostě úžasný a nádherný. Jen ten přivádějící půl kilometrovém stoupák kterj nás čeká zpět není nic moc. Ale tak tlačíme, za chvilku jsme tam a už nás čeká poslení kilometr naší trasy do kopce před druhou již zmiňovanou rozhlednou Slovanka 820 m.n.m. kde maj točenou výbornou Plzeň za 25,- . No to nás všechny víš co!?Ale je to tak. Pijeme, relaxujeme, na rozhledně čadíme fotíme a kocháme a potom co dole dopijem už nás čeká jen sjezd.
Sjezd měl sic pár ale, ale jinak až na výjimky byl fajn. Ale asi 2x nebo 3x jsme sjeli ze značenejch cest. 2x nebo 3x jsme se ptali na cestu na Břízky jelikož bez značení jsme byli ztraceny a pak když už jsme byli nad Jabloncem asi 20 metru před lyžařským kolečkem který je nad Břízkami, tak Horvy píchá. Chlapík co nám asi pře 15 minutama a 3 kilometrama radil nás pro nás všechny nechápavě dochází a když měníme duši i na chvilku předchází a směje se nám, že botasku prej ještě nepích. Důležitý však je že už jsme v JBC protože 5/7 bikerů jsou úplně vyřízený(jako příjemný to nebylo ale zažil jsem i horší dny), přes Břízky a máma drop skáčeme dolu, přijíždíme k přehradě a jedem na sokolovnu. Tam už jen sbalit, tak nějak uklidit a vyrážíme směr Mníšek. Po cestě v zájmu urychlení dopravy a teleportu dom nikde nestavíme ale furt po oku koukáme kde maj papírky. Až už sme najednou v Mníšku. Tak máme smůlu. Je tam jeden místňák jak jinak než bez helmy a na freeestylu , kterého se ptám na stovkáč. Prej nemá. A jsme v řiti. Ale má nekonečnej a my slavíme. Jdem lítat, skákat tlačit, skákat, lítat a tak furt dokola dokud Luky nepošle nothinga s brutálním prdeláčem,. Jelikož to tejden před tripem poslal zádama na Adolfově do stromu a chytli ho jak záda tak zadek, tak pro něj byl tento pád poslední zas na nějaskou dobu.Tudíž ten končí. Já za chvilku po něm jelikož tam s tim FR krámem lítám jak nadržená fredka.. Kouříme, balíme a pomalu s rozloučením odjíždíme. Na 7 jsme doma, unavený, odepsaný ale nadšený a plný zážitků.
Prostě jak řikám, je tam nádherně,. Každej kdo tam jede poprvý to jen potvrdí a každej kdo se tam nechce vrátit je u mě TYDÝT.
A další UFO trip už nedělám a pojedu jen s těma co budou chtít. Nazdar!!!:-)
KubaZ

Přidat příspěvek

Jméno     |  Webovky:   

Zpráva

Anti-spam kod: ufo