Třicatého dne říjnového se již potřetí tradiční konala velkolepá vyjížďka k důstojnému zakončení bikové sezóny. Ústecká freeridová organizace se sešla v úctyhodném počtu zvící téměř třiceti odhodlaných kusů.


Svou účastí akci ozdobil jeden z nejlepších republikových bikerů, Lukáš Měchura

K-682: jestli poznáte který z nich to je??????? :-D

Jak už to u posledních akcích bývá, rozlučka s krušnohorskými reliéfy se nesla v bujarém duchu. Sluníčko, vozejk naložený biky a nějaká ta veselá láhev nás doprovodili na adolfovské parkoviště. Po nezbytné předstartovní údrbě kol a vyladění psychického rozpoložení účastníků jsme vyrazili dole kopcem.


Naposledy jsem z Adolfova sjezdoval před létem a musím říci, že kluci stavitelé se během léta zkrátka vycajchnovali. Kompletně přepracovaný trail je pestrý a zkrátka baví. Před každým skočným místem se stavělo a byl čas si některá místa užít dosyta. Kluci na konci sezóny lítali jak v Top Gunu, hlavně Mára s Ečíkem mě zaujali technikou a vysokými skoky ve štýlu.


Lukáš Měchura i s malými nájezdovými rychlostmi dokazoval, že kdo umí, ten umí. Nechci na nikoho zapomenout, tak raději ve výčtu letců končím, ani vás kluci všechny neznám zatím jménem :-).

Pro mě osobně, který naježděno letos ani za posledních 10 let zkrátka má spíš nic než moc, parádní výlet. Všechno se dalo objet, žádná záludnost po celou cestu. Holé stromy umožnili super orientaci, takže nebylo potřeba se přehnaně bát kam jedu. Největší dojem na mě udělal poslední skok po dvou dvojáčcích. Nájezd byl upravený a ideálně posílal do luxusního dopadu. Nájezdovou rychlost neúnavně demonstroval Yago a nejeden nerozhodný to tam zakrátko vysílal dle jeho postřehů.


Nejenom pro mě osobně byl jediný problém snad jen ve skrytém pařezu, zrovinka v místě kam bych si představoval položit po letu zadní kolo. Zkrátka bylo potřeba doletět dál, což můj skromný odhad minimálně 7 metrů zpravilo. Poprvé jsem to poslal myslim dost, ale šlo mi brzo dolu zadní kolo, takže jsem tam decentně zatancoval při ustávání, až jsem to musel položit na bok.


Listí tlumilo, takže škody žádný, jak na těle tak materiálu, jsem se vydal znovu a podruhé už na čistotu, což mi přidalo na hladince adrenalinu, že mi pomalu vykapával ušima.

Jedinou větší rybu jsem zaznamenal na pro mě též nebezpečném druhém dvojáku v lesní skokové sekci, kdy to tam Pítrs poslal přes řídítka, boule na holeni se mi moc nezamlouvala, ale její majitel vypadal, že to nic není, tak snad nic nebylo. Jinak naštěstí žádné zranění, takže spokojenost.
Na spodní části jsem už celkem dost cítil ruce, naštěstí magická boudička na Varvažově už nebyla daleko.


Třicítka žíznivých okamžitě zaujala pozice a po luxusní svíčkové, kolenech, klobásách a pár orosených jsme se po skupinkách odebírali k domovům. Pánové, jak toto skončilo, to ať dopíše někdo z otrlejších, já jsem už byl v Circusu :-)

Díky všem za pozitivní vibrace a za půjčeného bika. A na jaře dávej víc a dávej dál…!

Stráňa

Parádní fotky od Maxe



Fotky od K-682



Články od MAXE v Ústeckém deníku:
UFO se prohnalo Forem a přichystalo poslední cyklojízdu. Autobus byl plný
Na kole fofrem ze srázu? Freeride není nic pro bábovky